Jak se žilo ve středověkém městě?

Jak se žilo ve středověkém městě?
David Meyer

Středověk v lidských dějinách, tedy období mezi lety 476 a 1453 našeho letopočtu, je pro mladé mozky a učence jedním z nejzajímavějších období.

V této době existovaly různé typy sídel od vesnic až po velká města a život rolníků v nich se mohl značně lišit.

Níže vysvětlím, co vím o životě ve středověkém městě, včetně práce, bydlení a dalších věcí.

Život ve středověkém městě mohl v závislosti na vaší třídě spočívat v tom, že jste vstávali, pracovali a jedli v jedné místnosti, nebo mohl zahrnovat i něco víc, pokud jste vlastnili úspěšný podnik. Pokud jste doma něco vyráběli, pravděpodobně jste odcházeli pouze prodávat nebo nakupovat zboží, pokud se nekonala nějaká společenská událost.

Život ve středověkém městě se může pro různé vrstvy obyvatelstva značně lišit a množství peněz, které vyděláte obchodem, pravděpodobně ovlivní způsob vašeho života.

Značná část nižších vrstev bydlela v hrozných domech. Často v nich byla jen jedna místnost pro celou rodinu, zatímco obchodníci, kteří vydělávali více peněz, si mohli dovolit mnohem hezčí domy, v nichž mohli ubytovat své rodiny a podniky.

Obsah

    Život bohatého člověka ve středověkém městě

    Být bohatým sedlákem ve středověku znamenalo, že jste s největší pravděpodobností patřili k tzv. svobodným sedlákům, což znamenalo, že jste nebyli spojeni s žádným pánem nebo šlechticem ani jim nebyli zavázáni[1].

    Svobodníci byli nejčastěji z rolnické třídy bohatí a často měli zaměstnání jako obchodníci, řemeslníci nebo jiní, protože mohli více cestovat, protože nebyli vázáni na oblast šlechty.

    Ačkoli to není jediný způsob, jak obchodníci vznikli[2], je pravděpodobné, že zemědělci a další lidé pobývající ve vesnicích využívali svobodníky k prodeji své úrody nebo zboží za úplatu, a tak se z nich stali obchodníci.

    Obchodníci měli ve městech často lepší bydlení než ostatní rolníci a řemeslníci, přičemž podle mnohých mohly být některé domy dvoupatrové, přičemž v přízemí se nacházel obchod. Zároveň v horní části mohlo být bydlení pro rodinu.

    Život zámožnějších rolníků ve středověku by byl pravděpodobně mnohem pohyblivější než život rolníka z nižší třídy nebo chudšího rolníka.

    Kupci v této době například často obchodovali mezi trhy a jinými městy, než ve kterých se zdržovali, a proto často trávili dlouhou dobu na cestách mezi různými městy nebo hledali další obchodní příležitosti[3].

    Ženy z této třídy však žily spíše podobným životem jako sedláci, kteří měli méně peněz, a často trávily většinu času v domácnosti a kolem ní.

    V této době existovaly určité pracovní příležitosti pro ženy, některé z nich byly prodavačkami pro své manžele obchodníky nebo se věnovaly jiným činnostem, například výrobě a prodeji oděvů[4].

    Viz_také: S čím obchodovala Songhajská říše?

    Mnohem pravděpodobnější však bylo, že ženy v domácnosti byly stále zodpovědné za chod domu, včetně vaření, úklidu a některých dalších prací.

    Předpokládejme, že dítě z bohaté rodiny přežilo vysokou dětskou úmrtnost na počátku středověku. V takovém případě je pravděpodobné, že i ono zůstávalo většinu času doma, ačkoli si rodiče mohli s větší pravděpodobností dovolit koupit mu hračky a umožnit mu hrát si.

    Nakonec dítě vyrostlo a muselo se naučit domácím pracím jako dívka nebo si najít řemeslo jako chlapec.

    V pozdějším středověku, kolem roku 1100 n. l., bylo pro děti více příležitostí ke vzdělání a chlapci z bohatších rodin se vzdělávali v klášteře nebo jiných institucích, zatímco dívky získávaly spíše základní vzdělání doma[5].

    Mužské dítě obchodníka se pravděpodobně vyučí řemeslu a stane se také obchodníkem.

    Život méně majetného člověka ve středověkém městě

    Ačkoli se život bohatého rolníka ve středověkém městě nemusí zdát příliš špatný, pokud vaše rodina nebyla bohatá, život pravděpodobně nebyl příliš příjemný.

    Chudší rodiny ve středověkých městech musely pravděpodobně žít v jedné nebo dvou místnostech domu, přičemž v některých domech žilo více rodin najednou. Je také pravděpodobné, že tyto rodiny zůstávaly většinu času ve svých místnostech, protože zde pracovaly, jedly a spaly[6].

    Stejně jako v bohatších rodinách, i muži z rodin s nízkými příjmy byli stále hlavními živiteli rodiny a dělali vše, co mohli, aby vydělali dostatek peněz a pomohli rodině přežít. Tito muži pravděpodobně vykonávali práce, jako je kovářství, tesařství nebo krejčovství; ačkoli tato zaměstnání byla důležitá, nebyla to ta nejlépe placená [7].

    Další podobnost mezi bohatšími a méně bohatými rodinami spočívá v tom, že žena v rodině pravděpodobně vykonávala domácí práce, jako je péče o děti, vaření a úklid. Ženy v těchto rodinách však měly ještě méně příležitostí získat další zaměstnání, které by jim pomohlo stoupat po společenském žebříčku.

    Pokud žena nebyla součástí domácnosti, což nebylo neobvyklé, protože někteří rodiče chtěli ušetřit peníze a nechat své dcery, aby se o sebe postaraly samy, měla možnost žít v klášteře[8].

    Ženy, které žily v klášteře, mohly dostávat malou odměnu za praní prádla nebo jiné práce a zároveň dostávaly postel a jídlo.

    Je také pravděpodobné, že jako dítě z méně majetné rodiny by děti neměly v životě téměř žádné vyhlídky a měly by jen velmi malou šanci získat vzdělání. Stejně jako v bohatších rodinách se chlapci často učí po otci stejnému řemeslu a dívky se mohou naučit hlavním povinnostem v domácnosti.

    Ačkoli si děti ze všech rodin mohly hrát a prožívat "normální" dětství, děti z méně majetných rodin dostávaly dárky a hračky méně často.

    Zábavy lidí ve středověkém městě

    Přestože někteří sedláci ve středověkých městech žili dosti hrozným životem, stále existovaly některé činnosti a zábavy, které si lidé mohli užívat. I ve středověkých městech byly hospody a pivnice dostatečně známé, což znamená, že někteří lidé se do těchto míst přirozeně hrnuli, aby si odpočinuli, pobavili se a dali si pár drinků.

    Viz_také: Láska a manželství ve starém Egyptě

    Bylo zde také mnoho her, které si oblíbili dospělí i děti, a dokonce zde byla i určitá míra hazardu.

    S rostoucí oblibou křesťanství ve středověku se také objevovalo mnoho dní, kdy rolníci nepracovali a místo toho slavili svátky nebo chodili na společenské akce. Festivaly byly také poměrně běžné a se svátky se pravděpodobně pojídalo, pilo, tančilo a hrálo.

    Existovaly i jiné formy zábavy, protože ani potulní umělci nebyli v této době příliš od věci. Umělci cestovali mezi městy a vystupovali za nějakou tu minci, jídlo nebo nocleh[9].

    Životní podmínky a nemoci ve středověkých městech

    Při diskusi o životě ve středověkých městech není třeba mluvit jen o lidech samotných, protože velkou roli v tehdejším životě hrály také věci jako zdraví, životní podmínky a nemoci. Protože města byla stále rozsáhlejší a lidnatější, život ve středověkém městě ovlivňovalo mnoho problémů, z nichž některé byly strašné.

    Nejprve se zmíním o životních podmínkách, o kterých jsem se již krátce zmínil. I když ve středověkých městech existovaly rozdíly mezi bohatými a méně bohatými sedláky, může být těžké pochopit, jak velký vliv to mělo na životní podmínky.

    Rodiny s nízkými příjmy měly v domech pravděpodobně špinavé podlahy, což zase neprospívalo zdraví rodiny[10].

    Na druhou stranu si bohatší rodiny mohly dovolit vícepatrové domy, které měly obvykle podlahu.

    Měl bych se zmínit o likvidaci odpadu v této době; vodovod a likvidace odpadu nebyly v této době standardem, což znamenalo, že už tak přeplněné a úzké ulice středověkých měst byly nebezpečné a docela nechutné.

    Běžnou praxí bylo vyhazovat domovní odpad ven na ulici nebo do blízké řeky. Tato praxe znamenala, že ulice byly špinavé a zanesené odřezky masa, lidskými výkaly a vším, co se v té době považovalo za odpad. Tato nehygienická norma způsobovala, že ve středověkých městech řádily nemoci a škůdci[11].

    Špinavé ulice také znamenaly, že mnoho lidí onemocnělo, což mělo vliv na úmrtnost a nízkou průměrnou délku života lidí žijících ve středověkých městech. Pokud však rodina nebyla dostatečně bohatá, aby si mohla dovolit lékařskou péči, existovala také možnost, že tyto životní podmínky mohou u některých rolníků způsobit smrt.

    To, že to byla norma, však neznamená, že lidé žijící ve středověkých městech byli spokojeni s tím, že žijí v tak hrozných a smradlavých podmínkách. Existují zprávy o lidech, kteří si na to stěžovali, ačkoli existuje jen málo zpráv o tom, že by tyto stížnosti vedly k opatřením ze strany vyššího vedení města.

    Závěr

    Život ve zdech středověkého města byl mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. S omezenými možnostmi, špinavými ulicemi a některými lidmi spícími v domech s hliněnou podlahou se dá říci, že život těchto lidí byl docela těžký.

    Přestože to byla obzvlášť špinavá doba, je zajímavé sledovat, jak se změnily poměry i v takových městech, jako je Londýn.

    Odkazy:

    1. //www.historyhit.com/life-of-medieval-peasants/
    2. //study.com/academy/lesson/merchant-class-in-the-renaissance-definition-lesson-quiz.html
    3. //www.historyextra.com/period/medieval/middle-ages-facts-what-customs-writers-knights-serfs-marriage-travel/
    4. //www.bbc.co.uk/bitesize/topics/zbn7jsg/articles/zwyh6g8
    5. //www.representingchildhood.pitt.edu/medieval_child.htm
    6. //www.english-online.at/history/middle-ages/life-in-the-middle-ages.htm
    7. //www.medievalists.net/2021/11/most-common-jobs-medieval-city/
    8. //www.nzdl.org/cgi-bin/library.cgi?e=d-00000-00—off-0whist–00-0—-0-10-0—0—0direct-10—4——-0-1l–11-en-50—20-about—00-0-1-00-0-0-11-1-0utfZz-8-00&a=d&f=1&c=whist&cl=CL1.14&d=HASH4ce93dcb4b65b3181701d6
    9. //www.atlasobscura.com/articles/how-did-peasants-have-fun
    10. //www.learner.org/wp-content/interactive/middleages/homes.html
    11. //www.bbc.co.uk/bitesize/topics/zbn7jsg/articles/zwyh6g8#:~:text=Města%20byla%20často%20nehygienická%20protože,do%20ulice%20nebo%20řeky.



    David Meyer
    David Meyer
    Jeremy Cruz, vášnivý historik a pedagog, je kreativní mysl za podmanivým blogem pro milovníky historie, učitele a jejich studenty. S hluboce zakořeněnou láskou k minulosti a neochvějným odhodláním šířit historické znalosti se Jeremy etabloval jako důvěryhodný zdroj informací a inspirace.Jeremyho cesta do světa historie začala během jeho dětství, kdy dychtivě hltal každou historickou knihu, která se mu dostala pod ruku. Fascinován příběhy starověkých civilizací, stěžejními okamžiky v čase a jednotlivci, kteří utvářeli náš svět, odmala věděl, že tuto vášeň chce sdílet s ostatními.Po dokončení formálního vzdělání v historii se Jeremy pustil do učitelské kariéry, která trvala více než deset let. Jeho odhodlání podporovat lásku k historii mezi svými studenty bylo neochvějné a neustále hledal inovativní způsoby, jak zaujmout a zaujmout mladé mysli. Rozpoznal potenciál technologie jako mocného vzdělávacího nástroje a obrátil svou pozornost k digitální oblasti a vytvořil svůj vlivný historický blog.Jeremyho blog je důkazem jeho odhodlání zpřístupňovat historii a přitahovat ji pro všechny. Svým výmluvným psaním, pečlivým výzkumem a živým vyprávěním vdechuje život událostem minulosti a umožňuje čtenářům mít pocit, jako by byli svědky historie odvíjející se předtím.jejich oči. Ať už jde o vzácně známé anekdoty, hloubkovou analýzu významné historické události nebo zkoumání životů vlivných osobností, jeho strhující vyprávění si získalo oddané příznivce.Kromě svého blogu se Jeremy také aktivně podílí na různých snahách o památkovou ochranu, úzce spolupracuje s muzei a místními historickými společnostmi, aby zajistil, že příběhy naší minulosti budou uchovány pro budoucí generace. Známý pro své dynamické mluvení a workshopy pro kolegy pedagogy, neustále se snaží inspirovat ostatní, aby se ponořili hlouběji do bohaté tapisérie historie.Blog Jeremyho Cruze slouží jako důkaz jeho neochvějného odhodlání zpřístupňovat, poutavě a relevantní historii v dnešním uspěchaném světě. Díky své neuvěřitelné schopnosti přenést čtenáře do srdce historických okamžiků nadále podporuje lásku k minulosti mezi nadšenci do historie, učiteli a jejich dychtivými studenty.