Karnak (Amonův chrám)

Dnešní Karnak je současný název pro staroegyptský Amonův chrám. Nachází se v Thébách a staří Egypťané toto místo označovali jako Ipetsut, "Nejvybranější z míst", Nesut-Towi neboli "Trůn dvou zemí", Ipt-Swt, "Vybrané místo", a Ipet-Iset, "Nejkrásnější z míst".

Starověké jméno Karnak odráží víru starých Egypťanů, že Théby byly městem založeným na počátku světa na prapůvodní hliněné mohyle vynořující se z vod chaosu. Egyptský bůh stvořitel Atum se na mohyle nejlépe pohyboval a konal svůj akt stvoření. Chrámové místo bylo považováno za tuto mohylu. Egyptologové se také domnívají, že Karnak sloužil jako starověká observatoř.a také jako kultovní místo, kde bůh Amon přímo komunikoval se svými pozemskými poddanými.

Obsah

Fakta o Karnaku

• Karnak je největší dochovanou náboženskou stavbou na světě.
• Kulty uctívaly Osirise, Hora, Isis, Anubise, Re, Seta a Nu.
• Kněží v Karnaku pohádkově zbohatli a bohatstvím a politickým vlivem konkurovali faraonovi a často ho i převyšovali.
• Bohové často představovali jednotlivé profese
• Staroegyptští bohové v Karnaku byli často zobrazováni jako totemová zvířata, například sokoli, lvi, kočky, berani a krokodýli.
• Posvátné rituály zahrnovaly balzamování, rituál "otevření úst", zabalení těla do látky obsahující šperky a amulety a nasazení posmrtné masky na obličej zemřelého.
• Politeismus byl praktikován bez přerušení po dobu 3 000 let, s výjimkou faraona Achnatona, který zavedl uctívání Atenu, dokud chrám nezavřel římský císař Konstantius II.
• Dovnitř chrámů směli pouze faraon, královna, kněží a kněžky. Uctívači museli čekat před chrámovými branami.

Historie Karnaku

Amunův chrám je dnes největší dochovanou náboženskou stavbou na světě. Je zasvěcen Amunovi a řadě dalších egyptských bohů včetně Osirise, Isidy, Ptaha, Montu, Ptaha a egyptských faraonů, kteří si chtějí připomenout své zásluhy o toto rozsáhlé místo.

V průběhu staletí se na stavbě podílel každý nový král, počínaje ranou Střední říší (2040-1782 př. n. l.) přes Novou říši (1570-1069 př. n. l.) až po v podstatě řeckou dynastii Ptolemaiovců (323-30 př. n. l.).

Egyptologové na základě architektonického stylu částí ruin a seznamu králů Staré říše, který Tuthmose III (1458 - 1425 př. n. l.) napsal ve své Slavnostní síni, usuzují, že Tuthmose III (1458 - 1425 př. n. l.) na místě původně postavil panovníky Staré říše. Výběr králů Tuthmose III naznačuje, že jejich památky zbořil, aby uvolnil místo pro svou síň, ale přesto chtěl, aby jejich příspěvky byly zachovány.uznáno.

Během dlouhé historie chrámu byly budovy pravidelně renovovány, rozšiřovány nebo odstraňovány. Komplex se rozrůstal s každým dalším faraonem a dnes se ruiny rozkládají na ploše 200 akrů.

Amonův chrám byl během své dvoutisícileté historie nepřetržitě používán a byl uznáván jako jedno z nejposvátnějších míst Egypta. Amonovi kněží, kteří dohlíželi na správu chrámu, se stávali stále vlivnějšími a bohatšími, až nakonec ke konci Nové říše, kdy byla vládní moc rozdělena mezi Horní Egypt v Thébách a Per-Ramses v Dolním Egyptě.

Vznikající moc kněží a následné oslabení faraona považují egyptologové za hlavní faktor, který přispěl k úpadku Nové říše a k turbulencím třetího mezidobí (1069 - 525 př. n. l.). Chrámový komplex Amona byl značně poškozen během asyrských nájezdů v roce 666 př. n. l. a znovu během perské invaze v roce 525 př. n. l. Po těchto invazích byl chrámový komplex poškozen,chrám byl opraven.

Po anexi Egypta Římem ve 4. století n. l. se v Egyptě začalo hojně prosazovat křesťanství. V roce 336 n. l. nařídil Konstantin II (337 - 361 n. l.) uzavřít všechny pohanské chrámy, což vedlo k opuštění Amonova chrámu. Koptští křesťané budovu využívali pro své bohoslužby, ale místo bylo opět opuštěno. V 7. století n. l. jej znovu objevili arabští nájezdníci a dali mu jméno "Ka-V 17. století se evropští objevitelé, kteří cestovali po Egyptě, dozvěděli, že nádherné ruiny v Thébách jsou ruiny Karnaku, a od té doby je toto jméno s tímto místem spojováno.

Vznik a vzestup Amona

Po sjednocení Egypta Mentuhotepem II. asi v roce 2040 př. n. l. postupně získával stoupence a jeho kult získával vliv. Dva starší bohové, Atum, bůh stvořitel Egypta, a Ra, bůh slunce, se spojili v Amona a povýšili ho na krále bohů jako stvořitele i ochránce života. Předpokládá se, že oblast kolem Karnaku byla Amonovi zasvěcena již předPřípadně se zde mohly konat oběti a obětiny Atumovi nebo Osirisovi, protože oba byli v Thébách pravidelně uctíváni.

Posvátnou povahu lokality naznačuje absence pozůstatků domácích obydlí nebo trhů. Byly zde objeveny pouze budovy s náboženským účelem nebo královské apartmány. V Karnaku se na stěnách a sloupech dochovaly nápisy spolu s uměleckými díly, které jasně identifikují lokalitu jako náboženskou od nejstarších dob.

Struktura Karnaku

Karnak tvoří řada monumentálních bran v podobě pylonů vedoucích na nádvoří, do chodeb a chrámů. První pylon vede na rozlehlé nádvoří. Druhý pylon vede na velkolepý Hypostylový dvůr o rozměrech 103 metrů (337 stop) krát 52 metrů (170 stop). 134 sloupů o výšce 22 metrů (72 stop) a průměru 3,5 metru (11 stop) podpírá tuto halu.

Předpokládá se, že Montu, thébský bůh války, byl původním bohem, jehož jménu byla země původně zasvěcena. I po vzniku Amonova kultu mu zůstal v místě zasvěcen okrsek. Jak se chrám rozšiřoval, byl rozdělen na tři části. Ty byly zasvěceny Amonovi, jeho choti Mut symbolizující životodárné sluneční paprsky a Khonsu jejich synovi, bohu měsíce.Tito tři bohové se nakonec stali známými jako thébská triáda. Zůstali nejpopulárnějšími egyptskými bohy, dokud je nepředstihl kult boha Osirida s vlastním triumvirátem Osirida, Isidy a Hora, než se z nich vyvinul kult Isidy, nejpopulárnější kult v dějinách Egypta.

V průběhu let se chrámový komplex rozšířil z původního chrámu Amona ve Střední říši na místo, kde se uctívala řada bohů včetně Osirise, Isidy, Hora, Hathor a Ptaha a dalších božstev, která faraoni Nové říše cítili jako vděčná a chtěli je uznávat.

Kněží spravovali chrámy, tlumočili lidem vůli bohů, vybírali oběti a desátky a poskytovali rady a jídlo věřícím. Předpokládá se, že na konci Nové říše pracovalo v Karnaku více než 80 000 kněží a jeho velekněží byli bohatší a vlivnější než jejich faraon.

Od vlády Amenhotepa III. představoval Amonův kult pro panovníky Nové říše politické problémy. Kromě Amenhotepových III. neústupných reforem Achnatonovy dramatické reformy však žádný faraon nedokázal výrazněji omezit rostoucí moc kněze.

Dokonce i během chaotického třetího mezidobí (cca 1069-525 př. n. l.) si Karnak nadále udržoval úctu a egyptští faraoni byli povinni na něj přispívat. Při vpádech Asyřanů nejprve v roce 671 př. n. l. a znovu v roce 666 př. n. l. byly Théby zdecimovány, ale Amonův chrám v Karnaku přežil. Asyřané byli velkým thébským chrámem tak ohromeni, že Egypťanům nařídili, aby chrám znovu postavili.To se opakovalo i během perské invaze v roce 525 př. n. l. Poté, co Peršany z Egypta vyhnal faraon Amyrtaeus (404 - 398 př. n. l.), byla stavba v Karnaku obnovena. Faraon Nectanebo I. (380 - 362 př. n. l.) vztyčil obelisk a nedokončený pylon a také postavil ochrannou zeď kolem města.

Dynastie Ptolemaiovců

Alexandr Veliký dobyl Egypt v roce 331 př. n. l. poté, co porazil Perskou říši. Po jeho smrti bylo jeho rozsáhlé území rozděleno mezi jeho generály, přičemž jeho generál Ptolemaios, později Ptolemaios I. (323 - 283 př. n. l.), si nárokoval Egypt jako svůj podíl na Alexandrově dědictví.

Ptolemaios I. zaměřil svou pozornost na Alexandrovo nové město Alexandrii. Zde se snažil spojit řeckou a egyptskou kulturu a vytvořit harmonický mnohonárodnostní stát. Jeden z jeho nástupců Ptolemaios IV. (221 - 204 př. n. l.) se zajímal o Karnak a vybudoval zde hypogeum neboli podzemní hrobku zasvěcenou egyptskému bohu Osirisovi. Za vlády Ptolemaia IV. však začala dynastie Ptolemaiovců upadat.sklouznout do chaosu a žádní další ptolemaiovští králové z tohoto období již karnak nedoplnili. Smrtí Kleopatry VII (69-30 př. n. l.) skončila ptolemaiovská dynastie a Řím anektoval Egypt, čímž ukončil jeho nezávislou vládu.

Karnak pod římskou nadvládou

Římané pokračovali v ptolemaiovském zaměření na Alexandrii a zpočátku Théby a jejich chrám do značné míry ignorovali. V 1. století n. l. Římané vyplenili Théby po bitvě na jihu s Núbijci. Po jejich drancování zůstal Karnak v troskách. Po tomto zpustošení návštěvníků chrámu a města ubylo.

Když Římané ve 4. století n. l. přijali křesťanství, získala nová víra pod ochranou Konstantina Velikého (306 - 337 n. l.) stále větší moc a široké uznání v celé římské říši. Císař Konstantin II (337 - 361 n. l.) upevnil náboženskou moc křesťanství tím, že nařídil zavřít všechny pohanské chrámy v říši. V této době byly Théby z velké částiměsto duchů, až na pár odolných obyvatel žijících v ruinách, a jeho velký chrám ležel opuštěný.

Ve 4. století n. l. používali koptští křesťané žijící v této oblasti Amonův chrám jako kostel, zanechali zde posvátné obrazy a výzdobu a nakonec jej opustili. Město a jeho honosný chrámový komplex byly poté opuštěny a ponechány postupnému chátrání na ostrém pouštním slunci.

V 7. století n. l. zastihla Egypt arabská invaze. Tito Arabové dali rozlehlým ruinám jméno "Karnak", protože se domnívali, že jde o zbytky velké opevněné vesnice neboli "el-Ka-ranak". Toto jméno dali místní obyvatelé evropským objevitelům na počátku 17. století a od té doby je archeologické naleziště známé pod tímto názvem.

Karnak stále fascinuje návštěvníky svým rozsahem a inženýrským umem, který byl nutný k vybudování tak monumentálního chrámového komplexu v době, kdy neexistovaly jeřáby, nákladní automobily ani žádná moderní technika, s níž by se i v dnešní době dalo monumentální místo postavit.Karnakské zdi a sloupy. Když dnes areálem proudí davy návštěvníků, netuší, že naplňují naděje zmizelých staroegyptských faraonů, že jejich velké činy zaznamenané na Amonově chrámu v Thébách budou navždy zvěčněny.

Zamyšlení nad minulostí

Dnes je Karnak obrovským muzeem pod širým nebem, které do Egypta přitahuje tisíce návštěvníků z celého světa. Karnak zůstává jednou z nejoblíbenějších turistických destinací Egypta.

Obrázek v záhlaví s laskavým svolením: Blalonde [Public domain], via Wikimedia Commons