Úpadek a pád staroegyptské říše

Starověká egyptská říše, jak ji známe dnes, vznikla v době Nové říše (asi 1570 až asi 1069 př. n. l.). V této době byl starověký Egypt na vrcholu svého bohatství, moci a vojenského vlivu.

V době svého vrcholu se egyptská říše rozkládala na východě na území dnešního Jordánska a sahala na západ až k Libyi. Ze severu se rozkládala na území Sýrie a Mezopotámie po Nilu až k Súdánu na své nejjižnější hranici.

Jaká kombinace faktorů mohla vést k pádu tak mocné a dynamické civilizace, jakou byl starověký Egypt? Jaké vlivy podkopaly sociální soudržnost starověkého Egypta, oslabily jeho vojenskou sílu a podkopaly autoritu faraona?

Obsah

Fakta o pádu staroegyptské říše

• K úpadku starověkého Egypta přispělo několik faktorů.
• Rostoucí koncentrace bohatství u aristokracie a náboženských kultů vedla k všeobecné nespokojenosti s ekonomickými rozdíly.
• Přibližně v této době došlo k velkým klimatickým změnám, které zničily úrodu a vyvolaly masové hladomory, které zdecimovaly egyptskou populaci.
• Rozporuplná občanská válka spolu s následnými asyrskými invazemi oslabily sílu egyptské armády a otevřely cestu k invazi Perské říše a uzurpaci egyptského faraona.
• Zavedení křesťanství a řecké abecedy dynastií Ptolemaiovců narušilo kulturní identitu starých Egypťanů.
• Starověká egyptská říše trvala téměř 3 000 let, než Řím připojil Egypt jako svou provincii.

Úpadek a pád starověkého Egypta

Nepokoje 18. dynastie kacířského krále Achnatona byly do značné míry stabilizovány a zvráceny 19. dynastií. S nástupem 20. dynastie (cca 1189 př. n. l. až 1077 př. n. l.) však byly patrné známky úpadku.

Ačkoli velmi úspěšný Ramses II. i jeho nástupce Merneptah (1213-1203 př. n. l.) porazili invaze Hyksósů nebo Mořských národů, neukázaly se tyto porážky jako rozhodující. Mořské národy se vrátily v plné síle během 20. dynastie za vlády Ramsese III. Egyptský faraon byl opět nucen mobilizovat do války.

Ramses III. následně porazil Mořské národy a vyhnal je z Egypta, avšak náklady na ně byly zničující jak na životech, tak na zdrojích. Po tomto vítězství se objevují jasné důkazy o tom, že odliv egyptské pracovní síly těžce poznamenal egyptskou zemědělskou produkci a zejména produkci obilí.

Válka vyčerpala kdysi přeplněnou egyptskou pokladnu a politický a sociální rozvrat ovlivnil obchodní vztahy. Kumulativní účinek nesčetných nájezdů mořských národů na ostatní státy v regionu navíc vedl k hospodářskému a sociálnímu rozvratu v regionálním měřítku.

Faktory změny klimatu

Řeka Nil při povodních a její odraz při západu slunce.

Rasha Al-faky / CC BY

Základem staroegyptské říše bylo zemědělství. Každoroční záplavy Nilu omlazovaly pás orné půdy podél břehů řeky. Ke konci říše se však egyptské klima stávalo stále nestabilnějším.

Během zhruba sta let Egypt sužovala období sucha, každoroční záplavy Nilu se staly nespolehlivými a hladina vody klesala v důsledku nízkých srážek. Období chladného počasí také zatěžovalo teplé egyptské plodiny, což mělo dopad na jejich úrodu.

Kombinace těchto klimatických faktorů vyvolala rozsáhlý hlad. Archeologické nálezy naznačují, že statisíce starověkých Egypťanů mohly zahynout hladem nebo dehydratací.

Odborníci na starověké klima označují nízkou hladinu Nilu za klíčový faktor, který stál za úpadkem hospodářské síly a společenské soudržnosti starověkého Egypta. Zdá se však, že dvou až tří desetiletí trvající období nepravidelných záplav Nilu v pozdějším období egyptské říše zničilo úrodu a vyhladovělo tisíce lidí, což vedlo k ničivým ztrátám na obyvatelstvu.

Ekonomické faktory

V dobách hojnosti se nerovnoměrné rozdělování ekonomických výhod ve staroegyptské společnosti dařilo překrýt. S oslabováním státní moci však tyto ekonomické rozdíly podkopávaly sociální soudržnost starověkého Egypta a přiváděly jeho obyčejné občany na pokraj.

Současně Amonův kult znovu získal své bohatství a nyní opět soupeřil s faraonem v politickém a ekonomickém vlivu. Další koncentrace orné půdy v rukou chrámů zbavila zemědělce práv. Egyptologové odhadují, že v určitém okamžiku vlastnily kulty 30 % egyptské půdy.

S rostoucí mírou ekonomických rozdílů mezi náboženskou elitou starověkého Egypta a širšími vrstvami obyvatelstva se občané stále více rozdělovali. Tyto konflikty o rozdělení bohatství podkopávaly také náboženskou autoritu sekt. To zasáhlo jádro egyptské společnosti.

Kromě těchto sociálních problémů se ukázalo, že zdánlivě nekonečná řada válek je nesmírně nákladná.

Financování rozsáhlé vojenské expanze pro zdánlivě nekonečnou řadu konfliktů zatížilo finanční strukturu vlády a dále podkopalo ekonomickou moc faraona, což fatálně oslabilo stát. Kumulativní účinky těchto sérií ekonomických šoků měly narušit odolnost Egypta a vystavit jej katastrofálnímu selhání.

Politické faktory

Chronický nedostatek finančních a přírodních zdrojů postupně oslabil kdysi silnou schopnost Egypta promítat sílu. Několik zásadních politických událostí dramaticky změnilo poměr sil mezi egyptskými elitami, což vedlo k rozdělení země.

Zaprvé se vyvíjela kdysi dominantní a nezpochybnitelná role faraona. Zavraždění faraona Ramsese III (asi 1186 až 1155 př. n. l.), pravděpodobně posledního velkého faraona 20. dynastie, vytvořilo mocenské vakuum.

I když se Ramsesovi III. podařilo zachránit Egypt před zhroucením během rozvratu mořských národů, když ostatní říše v pozdní době bronzové upadaly, škody způsobené invazemi se na Egyptě podepsaly. Když byl Ramses III. zavražděn, král Amenmesse se od říše oddělil a Egypt se rozdělil na dvě části.

Po vleklé občanské válce a několika neúspěšných pokusech o sjednocení starověkého Egypta zůstala říše rozdělená a ovládaná volným sdružením soupeřících regionálních vlád.

Vojenské faktory

Moderní volná interpretace bitevní scény z reliéfů Ramzese II. z Velkého Kadeše na hradbách Ramessea ve Faraonské vesnici v Káhiře.

Viz stránka pro autora / Public domain

Zatímco nákladné občanské války významně oslabily vojenskou sílu staroegyptské říše, řada ničivých vnějších konfliktů ji dále zbavila lidské síly a vojenských schopností a nakonec přispěla k jejímu úplnému zhroucení a případné anexi Římem.

Dopad vnějších hrozeb ještě zhoršoval vnitřní rozvrat, který se projevoval občanskými nepokoji, rozsáhlým vykrádáním hrobek a všudypřítomnou korupcí ve veřejné a církevní správě.

V roce 671 př. n. l. vtrhla do Egypta agresivní Asyrská říše, která zde vládla až do roku 627 př. n. l. Po zániku Asyrské říše vtrhla v roce 525 př. n. l. do Egypta perská říše Achaimenovců. Egypt zažil perskou nadvládu téměř na sto let.

Toto období perské nadvlády bylo přerušeno v roce 402 př. n. l., kdy řada nově vznikajících dynastií znovu získala nezávislost Egypta. 3. dynastie měla být poslední původní egyptskou dynastií, po níž Peršané znovu získali kontrolu nad Egyptem, aby je v roce 332 př. n. l. vytlačil Alexandr Veliký, když Alexandr založil dynastii Ptolemaiovců.

Konec hry

Toto období dlouhých hospodářských a politických nepokojů a ničivých klimatických změn skončilo tím, že Egypt ztratil svrchovanost nad většinou svého území a stal se provincií v rámci rozsáhlé Perské říše. Stovky tisíc mrtvých Egypťanů se stále více stavěly nepřátelsky ke svým politickým i náboženským vůdcům.

Do hry nyní vstoupily další dva transformační faktory. Egyptem se začalo šířit křesťanství, které s sebou přineslo řeckou abecedu. Jejich nové náboženství zastavilo mnoho starověkých společenských praktik, jako bylo staré náboženství a mumifikace. To mělo na egyptskou kulturu hluboký vliv.

Stejně tak široké přijetí řecké abecedy zejména za dynastie Ptolemaiovců vedlo k postupnému úpadku každodenního používání hieroglyfů a k tomu, že vládnoucí dynastie nebyla schopna ani mluvit egyptským jazykem, ani psát hieroglyfy.

Zatímco výsledek vleklé římské občanské války nakonec ukončil nezávislou staroegyptskou říši, tyto seismické kulturní a politické změny znamenaly konečný pád starověkého Egypta.

Zamyšlení nad minulostí

Po 3 000 let byla pulzující staroegyptská kultura impulsem pro vznik egyptské říše. Zatímco bohatství, moc a vojenská síla říše se měnily a slábly, do značné míry si zachovala svou nezávislost, dokud kombinace klimatických změn, ekonomických, politických a vojenských faktorů nevedla k jejímu konečnému úpadku, roztříštění a pádu.

Obrázek v záhlaví s laskavým svolením: Internet Archive Book Images [Bez omezení], via Wikimedia Commons