Věděli Římané o Americe?

Římané rozšířili své impérium daleko do světa, dobyli Řecko a dokonce se přesunuli do Asie. Je nasnadě se ptát, zda věděli o Americe a zda ji navštívili.

Římané o Americe nevěděli a většina historiků se domnívá, že do Ameriky nikdy nevstoupili. Nález některých římských artefaktů však naznačuje, že americký kontinent pravděpodobně objevili.

Obsah

Římské artefakty v Americe

Na území Severní i Jižní Ameriky se nachází několik nevysvětlených římských artefaktů. Tyto nálezy, jejichž pravost nepotvrzují žádné renomované zdroje, však neznamenají, že Římané přistáli v Americe.

Je pravděpodobnější, že artefakty ano, ale ne Římané.

Někteří historici považují tyto anomální nálezy za důkaz, že starověcí mořeplavci navštívili Nový svět mnohem dříve než Kolumbus.

Podle organizace Ancient Artifact Preservation Society byl ve vraku lodi u ostrova Oak Island jižně od Nového Skotska v Kanadě objeven římský meč (na obrázku níže). Našla se také píšťala římského legionáře, částečný římský štít a římské sošky hlav [3].

Obrázek s laskavým svolením: investigatinghistory.org

To vedlo badatele k přesvědčení, že římské lodě připluly do Severní Ameriky v průběhu prvního století nebo dokonce ještě dříve. Přestože historie jasně uvádí, že prvním nepůvodním člověkem, který vstoupil na kontinent, byl Kolumbus, trvali na tom, že Římané přišli mnohem dříve.

V jeskyních na ostrově v Novém Skotsku bylo na mnoha stěnách vyřezáno mnoho obrazů římských legionářů pochodujících s meči a loděmi.

Vyřezali ho Mi'kmaqové (původní obyvatelé Nového Skotska) a v jazyce Mi'kmaqů na něm bylo asi 50 slov, podobných těm, která v minulosti používali staří námořníci pro námořní plavbu.

Také keř Berberis vulgaris, který je v Kanadě zařazen mezi invazní druhy, používali staří Římané k ochucování jídla a proti kurdějím. To zřejmě svědčí o tom, že sem zavítali staří mořeplavci [2].

V Severní Americe

Po celé Severní Americe bylo nalezeno několik římských mincí pohřbených především v indiánských pohřebních mohylách a datovaných do 16. století. 4] Tyto nálezy svědčí o evropské přítomnosti před Kolumbem. Většina těchto mincí však byla podstrčena jako podvod.

Zkušený botanik identifikoval ananas a dýni, rostliny pocházející z Ameriky, na starověké freskové malbě v římském městě Pompeje.

V roce 1898 byl v Minnesotě objeven Kensingtonský runový kámen s nápisem, který popisoval výpravu Normanů (pravděpodobně v roce 1300) do dnešní Severní Ameriky.

V Nové Anglii byly nalezeny starověké keltské artefakty a nápisy, které pravděpodobně pocházejí z let 1200-1300 př. n. l. Také v Raymondu v New Yorku, v North Salemu, Royaltownu a South Woodstocku ve Vermontu byly nalezeny kamenné tabulky.

V Jižní Americe

V brazilském zálivu Guanabara byl objeven potopený vrak lodi, který vypadá jako pozůstatky starověké římské lodi.

Bylo zde také několik vysokých nádob nebo terakotových amfor (používaných k přepravě olivového oleje, vína, obilí atd.), které pocházejí z římské doby, pravděpodobně z období mezi 1. stoletím př. n. l. a 3. stoletím našeho letopočtu.

Mezi další římské artefakty nalezené v Jižní Americe patří starověké mince nalezené ve Venezuele a římská keramika z druhého století našeho letopočtu objevená v Mexiku.

Nedaleko Ria de Janeira byl na svislé skalní stěně ve výšce 3000 stop nalezen nápis z 9. století př. n. l..

V Chichén Itzá v Mexiku byla v obětní studni nalezena dřevěná panenka s římským nápisem.

Bernardo de Azevedo da Silva Ramos (1858 - 1931), Public domain, via Wikimedia Commons

Na počátku 20. století našel brazilský gumárník Bernardo da Silva Ramos v amazonské džungli několik velkých kamenů s více než 2000 starověkými nápisy o starém světě.

V roce 1933 byla na pohřebišti v Calixtlahuaca nedaleko Mexico City objevena malá vyřezávaná terakotová hlava, která byla později identifikována jako dílo helénisticko-římské umělecké školy, pravděpodobně z doby kolem roku 200 n. l. [5].

Navzdory těmto nálezům, jdoucím po ověření pravosti, neexistuje nic konkrétního, co by dokazovalo, že Římané objevili Ameriku nebo se dokonce dostali do Ameriky. Neexistují žádné renomované zdroje, které by pravost těchto nálezů potvrdily.

Jak velkou část světa Římané prozkoumali?

Řím se rozšířil z malého městského státu na Apeninském poloostrově v roce 500 př. n. l. do říše v roce 27 př. n. l.

Řím byl založen kolem roku 625 př. n. l. ve starověké Itálii v oblasti Latium a Etrurie. Městský stát vznikl spojením vesničanů z Latium a osadníků z okolních kopců v reakci na invazi Etrusků [1].

V roce 338 př. n. l. Řím zcela ovládl Apeninský poloostrov a pokračoval v expanzi i v republikánském období (510-31 př. n. l.).

Římská republika dobyla Itálii v roce 200 př. n. l. Během následujících dvou století jim patřilo Řecko, Španělsko, severní Afrika, velká část Blízkého východu, vzdálený ostrov Británie a dokonce i dnešní Francie.

Po dobytí keltské Galie v roce 51 př. n. l. Řím rozšířil své hranice i mimo Středomoří.

Na vrcholu říše obklopovali Středozemní moře. Poté, co se stali říší, přežili ještě 400 let.

Do roku 117 n. l. se římská říše rozšířila do většiny Evropy, severní Afriky a Malé Asie. V roce 286 n. l. se říše rozdělila na východní a západní.

Cplakidas, Public domain, via Wikimedia Commons

Mocná římská říše se v té době zdála téměř nezastavitelná. V roce 476 n. l. však jedna z největších říší padla.

Proč by Římané nepřišli do Ameriky

Římané měli dva způsoby cestování: pochodem a lodí. Pochod do Ameriky by byl nemožný a pravděpodobně neměli dostatečně vyspělé lodě, aby mohli do Ameriky cestovat.

Římské válečné lodě byly sice na tehdejší dobu poměrně vyspělé, ale cesta z Říma do Ameriky dlouhá 7 220 km by nebyla možná [6].

Závěr

I když se teorie o přistání Římanů v Americe před Kolumbem může zdát možná, vzhledem k množství římských artefaktů nalezených v Americe, neexistují žádné konkrétní důkazy.

Z toho vyplývá, že Římané neznali Severní ani Jižní Ameriku a ani je nenavštívili. Byli však jednou z nejmocnějších říší a až do svého pádu expandovali na více kontinentech.