Obsah
V dobách Římské říše bránili Parthové starověkým Římanům v postupu příliš daleko na východ a tvrdě bránili svá obchodní tajemství a území před útočníky. Římská armáda pravděpodobně nikdy nepostoupila dále na východ než do západních provincií Číny.
Zatímco znalosti Římanů o Asii byly poměrně omezené, o Japonsku nevěděli.
Ačkoli Japonsko bylo v sousedních zemích známo již v rané historii, Evropa ho objevila až v 16. století a Římská říše padla kolem roku 400 n. l., tedy téměř tisíc let předtím.
Kolik toho římský svět věděl o západním světě a Východě?
Obsah
Viz_také: Kdy se muškety používaly naposledy?Objev římských artefaktů v Japonsku
Zřícenina hradu Katsuren 天王星, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Při řízených vykopávkách hradu Katsuren v Urumě na japonské Okinawě byly objeveny římské mince ze 3. a 4. století n. l. Byly nalezeny také některé osmanské mince z 16. století [1].
Na některých římských mincích bylo poprsí římského císaře Konstantina Velikého, oblíbeného pro jeho vojenská tažení a přijetí křesťanství. Z toho vyplývá, že tyto mince z Konstantinopole byly přivezeny na 8 000 kilometrů vzdálené ostrovy Rjúkjú.
Hrad byl postaven asi tisíc let po 4. století a byl obýván mezi 12. - 15. stoletím. V roce 1700 byl hrad opuštěn. Nabízí se tedy otázka, jak se tam tyto mince dostaly.
Cestovali římští obchodníci, vojáci nebo cestovatelé do Japonska?
V historii neexistují žádné záznamy o tom, že by Římané odjeli do Japonska. Pravděpodobnější se zdá, že tyto mince patří do něčí sbírky nebo se na hrad dostaly díky obchodním stykům Japonska s Čínou nebo jinými asijskými zeměmi.
Spojení s Asií
Římané se podíleli na přímém obchodu s Číňany, obyvateli Blízkého východu a Indy. Římská říše se skládala z území zvaného "Asie", které se dnes rozkládá v jižní části Turecka.
Římský obchod zahrnoval výměnu zlata, stříbra a vlny za luxusní zboží, jako jsou textilie a koření.
V jižní Indii a na Srí Lance se nachází spousta římských mincí, které svědčí o obchodu s římským světem. Je docela dobře možné, že římští obchodníci mohli být v jihovýchodní Asii přítomni přibližně od 2. století n. l.
Protože však místa v Dálněvýchodní Asii s Římem přímo neobchodovala, neměly římské mince žádnou hodnotu. Římské skleněné korálky byly objeveny také v Japonsku, v pohřební mohyle z 5. století n. l. poblíž Kjóta.
Ilustrace byzantského vyslanectví Tchang Tchaj-cungovi 643 n. l. Neznámí přispěvatelé, Public domain, via Wikimedia Commons
Čínsko-římské vztahy se vyznačovaly nepřímým obchodem se zbožím, informacemi a příležitostnými cestovateli mezi Čínou Han a Římskou říší. Pokračovaly i ve vztahu k Východořímské říši a různým čínským dynastiím [6].
Římské znalosti o Číňanech se omezovaly na to, že věděli, že vyrábějí hedvábí a že se nacházejí na vzdálené straně Asie. Po Hedvábné stezce, slavné obchodní cestě mezi starověkým Římem a Čínou, se vyváželo velké množství hedvábí.
Konce této velké obchodní sítě obsadila dynastie Chan, respektive Římané, a střed obsadila Baktrijská říše a Perská parthská říše. Tyto dvě říše chránily obchodní cesty a nedovolily politickým vyslancům Číny Chan a Římanů, aby se k sobě dostali.
Obchod s Blízkým východem probíhal po kadidlové cestě, pojmenované podle velkého množství myrhy a kadidla, které se po ní dováželo do Říma. Obchod zahrnoval také koření, drahé kameny a textilie [2].
Rozsah římského průzkumu Dálného východu
Římané sice nepronikli až do Japonska, ale jejich obchodní cesty vedly na Blízký východ, do Indie, Číny a dalších oblastí západní Asie.
Součástí Římské říše bylo mnoho zemí (nebo alespoň jejich částí) v západní Asii a na Blízkém východě. Izrael, Sýrie, Írán a Arménie byly mimo jiné součástí Římské říše, stejně jako části dnešního Turecka.
Římské obchodní cesty procházely velkou částí kontinentální Asie. Námořní cesty přiváděly obchod z Blízkého východu, včetně města Petra v Jordánsku.
Je možné, že někteří řečtí nebo římští obchodníci navštívili Čínu. Čínská zpráva o římské diplomatické misi se s největší pravděpodobností týkala některých římských obchodníků z Indie, protože dary, které tito Římané předložili, byly místní pro Indii nebo Dálný východ.
Podle nejstarších čínských záznamů došlo k prvnímu oficiálnímu kontaktu mezi Římem a Čínou v roce 166 n. l., kdy do čínského hlavního města Luo-jangu dorazil římský vyslanec, pravděpodobně vyslaný římským císařem Antonínem Piem nebo Markem Aureliem.
Obchodní síť v Indickém oceánu byla jen jednou z rozsáhlých obchodních cest na krátké a střední vzdálenosti, které zahrnovaly více regionů a umožňovaly výměnu kultury a zboží [4].
Kdy se Japonsko stalo populárním?
Díky Marcu Polovi se středomořský svět a zbytek západní Evropy dozvěděl o existenci Japonska kolem 14. století. Do té doby se do Japonska vypravilo jen několik Evropanů.
Od 17. do poloviny 19. století prožívalo Japonsko dlouhé období izolacionismu. Po většinu světových dějin bylo izolované, především proto, že bylo ostrovem.
Viz_také: 23 nejlepších symbolů bohatství & jejich významy
Marco Polo cestuje, miniatura z knihy "Cesty Marca Pola" Obrázek s laskavým svolením: wikimedia.org
Marco Polo procestoval několik míst, například Afghánistán, Írán, Indii, Čínu a mnoho zaoceánských zemí v jihovýchodní Asii. Díky jeho knize o cestách s názvem II Milione aneb Cesty Marca Pola se lidé seznámili s mnoha asijskými zeměmi včetně Japonska [3].
V roce 1543 na malém ostrově poblíž Kjúšú přistála čínská loď s portugalskými cestovateli. To byla první návštěva Evropanů v Japonsku, po níž následovalo několik portugalských obchodníků. V 16. století přišli jezuitští misionáři, aby šířili křesťanství [5].
Do roku 1859 měli výhradní obchodní práva s Japonskem Číňané a Nizozemci, poté navázaly obchodní vztahy Nizozemsko, Rusko, Francie, Anglie a Spojené státy.
Závěr
Zatímco Římané znali několik dalších asijských zemí, o Japonsku nevěděli. Teprve kolem 14. století se Evropa dozvěděla o Japonsku díky cestám Marca Pola.
